Člověk si ráno koupí Mladou frontu, dlouhými léty vycvičeným chvatem vytáhne sportovní sešit a je rozčílený ještě dřív, než zkoukne statistiky zápasu, ve kterém jeho oblíbený tým už zase rupnul. Titulní fotka velmi drsná, v nadpisu zmínka o „mrtvém“ a článek plný silných výrazů... „Chuligán“, „vandal“, „hnus“, „kruté násilí“, „zvěř“... Ano, je to vlastně pravda, ale právě byl vyřčeno A. Jedna strana mince. Každá mince má ale svou druhou stranu a každé A má svoje B.
Nechci se zastávat chuligánů schovávajících se pod kuklou a v davu. Úmyslem zamyšlení je upozornit, že na stadionech nepanuje jednostranné násilí, ale boj. Nenávist vyvolává nenávist a je marné diskutovat, zda bylo první vejce, nebo slepice. Jen jsem o chování pořadatelů na českých stadionech, zvláště pak v sektorech pro hosty, titulní článek v žádných novinách zatím neviděl.
Kdo ti milí, bezbranní pánové vlastně jsou? Samozřejmě nemohu soudit obecně, ale pořadatelské služby mnohdy staví proti fanouškům soupeře – potenciálním chuligánům – jim rovné, ne-li rovnější. Mezi členy pořadatelské služby, která má zajistit bezpečí nás, fanoušků obou týmů, na stadionu jsou lidé, kterým jde o to samé, jako „zvěři“ a „chuligánům“ z řad příznivců klubů. Chování „sekuriťáků“ mnohdy svou příšerností překračuje všechny meze. Jsou arogantní, využívají moci, který jim dává uniforma či pouhý rozlišovák, jejich postupy jsou ponižující až úchylné a rádi vyvolávají konflikty, ve kterých v mnohonásobné přesile „zakročí“ proti jednotlivci a několika přesnými údery krotí jeho nijak neprojevený odpor. Pokud se někdo opováží oplatit stejnou mincí, je povolána policie a můžete jednou hádat, kdo je automaticky prohlášen za agresora.
Fotbal jako produkt nemůže být dobře prodán a pozitivně vnímán pouze za pomoci luxusu na sterilních stadionech, dokud se s fanoušky, a tím myslím ty opravdové na tribunách, ne ty v lóžích a skyboxech, nebude jednat jako s lidmi. Poté proti článku, jaký byl v pondělí v tištěné MF, nelze namítnout ani půl slova. Teď ale vyvolávají pocit, že něco mělo být vyřčeno a z kdovíjakých důvodů nebylo.