Musím ještě předeslat, že nejsem fanoušek Slávie Praha a násilí odsuzuji za všech okolností. Přesto dnes udělám výjimku a slávistů se zastanu. Jejich klub byl zřejmě dohnán ke krachu a to za naprosto nepochopitelných okolností.
Není to tak dávno, co byli sešívaní nejlepším, vlastně jediným dobrým, reprezentantem České fotbalové ligy. Na jejich hru se dalo dívat, na nový a krásný (vlastně krásný jen pro ně) stadion chodili desetitisíce fanoušků a do klubové pokladny tekly od sponzorů, fanoušků i díky účasti v Lize mistrů pohádkové částky. Slávie už nebyla „věčně druhá“, naopak měla našlápnuto, aby se stala jasným vládcem fotbalu v Čechách a celoevropským pojmem.
Jenže jak peníze přitékaly, tak byly také odváděny pryč. Nevěřím, že si klub pouze žil nad poměry a do současné situace se dostal pouze nakupováním drahých hráčů a přemrštěnými provozními náklady. Mezi jeho majiteli jsou lidé, jejichž jména a pověst vedou k myšlenkám, že klub byl rozkraden. Že získané prostředky nebyly použity k dalšímu rozvoji klubu a spokojenosti fanoušků, ale pro osobní zisk několika pánů v kravatách koukajících na fotbal z VIP lóží, teda pokud je vůbec fotbal jako hra a Slávie jako klub s tradicí a historií někdy zajímal.
Tito lidé jsou hlavními viníky situace, která nastala při semifinálovém zápasu poháru s Olomoucí. Ozvali se lidé, kterým na klubu opravdu záleží. Ti, kteří, ač třeba nefandí moc dlouho, jsou klubu zdrojem peněz a dobré pověsti. Vždyť čím by fotbal byl bez fanoušků? Mohli by fotbalisté dostávat své velmi slušné peníze, kdyby fotbal nikoho nezajímal? Proč by se stavěly stadiony pro dvacet tisíc lidí, když by na ně nikdo nechodil? Kopaná je hlavně společenským fenoménem, byznysem až na druhé koleji. Moc zde vychází zespoda a to se včera naštěstí názorně ukázalo
Slávistům došla trpělivost, ruply jim nervy. Ale co jiného mohli dělat? Protestní akce byla sice špatně načasovaná a před zápasem byli donuceni nechat se utáhnout na vařené nudli přes psí oči Kapitána Kisela, který měl jako jediný odvahu vyjít mezi lidi, ale nic jim říct nemohl. O poločasové přestávce bylo po dvou slovech pana Platila jasné, že zase půjde jen o snůšku konejšivých frází a pohár trpělivosti přetekl.
Pamatuji si podobnou situaci v Bohemce. Tehdy jsem věřil pánům, jako byli Vejsada, Vít, nebo Bubník a byla to obrovská chyba. Je dobře, že fanoušci Slávie procitli dřív, než tehdy fanouškovská obec Klokanů. Nemám naše vršovické sousedy rád, ale osud, který pro ně byl přichystán majiteli si nezaslouží.
Ač se mi násilí příčí, fanoušci k němu včera byli dotlačeni. Nedělám si iluze, že mezi nimi nejsou rváči, kteří při svém zúženém pohledu na svět využili situace k uspokojení svých ne úplně lidských pudů. Ale k vyhrocení situace přispělo hlavně zoufalství z nastalé situace a pocit sounáležitosti s umírajícím klubem. Viníky smrti klubu ale nehledejme mezi rozlícenými fanoušky, ale mezi pány ve skyboxech, kteří situaci zavedli tak daleko.
Novinové články o běsnících zvířatech tedy považuji za nespravedlivé. Média by neměla být ohromena vizuálně působivými následky, ale měla by se zabývat příčinou a ta leží jinde. Nemám Vás rád, slavisté, ale zasloužíte respekt.